A.D. 1911

Mírná zima

Tak jako v roce minulém byla v roce 1910-11 opět zima celkem mírná, pouze v únoru několik dní přitužilo (teploměr klesal až na 19 stupňů pod nulou).

Nové volby v Hrabové

V lednu odbývány Hrabové nové volby za velmi malé účasti. Zvoleno staré pokrokářské zastupitelstvo s malými změnami. Do výboru zvoleni František Lička, jenž býval kostelníkem. Kostelnictví se však v lednu vzdal. Kostelník zůstal pouze jeden a sice Moravec.

Nový pořádek služeb Božích

Dne 15. ledna započal ve farnosti nový pořádek služeb Božích a sice v tomto smyslu, že jednou byly ranní služby v Hrabové velké pak v Hrabůvce podruhé naopak.

Německá škola

Na německé škole v Hrabové stala se změna a sice v tom smyslu, že místo dosavadního správce školy Strizkiho, povolán za správce školy František Havliczek a a škola dvojtřídní změněna na jednotřídní. Za to začátkem února otevřena při škole zahrádka (Kindergarten).

Aktivování duchovní správy v Hrabůvce

Dne 31. ledna povolilo vys. c. k. ministerstvo kultu a vyučování definitivně vyloučení politic. obce Hrabůvka z farnosti Hrabovské a povolilo zřízení samostatné duchovní správy v Hrabůvce. Faráři Hrabovskému pak nařízeno N.K.A. Konsistoří vypracování errekční listiny nové fary v Hrabůvce.

Rozpuštění říšské rady

Koncem března 1911. rozpuštěna před časem – po čtyřech letech – říšská rada ve Vídni a vypsány nové volby na 13. června 1911.

Volby do říšské rady

Dne 13. června 1911 vykonány volby do říšské rady. V obci Hrabové obdržel Kandidát Katolicky pouze 24 hl. 19. hl. obdržel František Bartoník a 1. hlas Lidumil Němec. Ve zdejším volebním okrese zvolen příslušník strany socialně demokratické, redaktor Tomášek.

Velké sucho

Rok letošní zůstane v neblahé památce svým velkým suchem a vedrem. Od počátku července nepršelo až do přes polovici srpna. Následkem toho nastal velký nedostatek picování, a velké škody utrpěli zemědělci na řepě, zeli, a zemácích. Vedra byla až na 40° Reum.

Nová fara v Hrabůvce

Když pak v měsíci srpnu osnova errekční listiny byla schválena, vyhotovena základní a dotační listina nové fary v Hrabůvce. Hned na to vypsána nová fara v Hrabůvce a sice od 11. listopadu 1911. Kompetentů o první místo faráře v Hrabůvce bylo šest a sice farář A. Mohapl z Hrabové, farář Karel Svára, farář Čech, farář Ptašinský, kooperátor Josef Herodek z Hrabové a Jan Skalík z Vítkovic. A nastala agitace veliká ba přimo divoká pro P.J. Skalíka a shromážděni ponejvíce sociální demokrate v hostinci Haladějově docela hlasovali aby farář Mohapl nepřišel do Hrabůvky a Ostravský Denník nosil paličské články proti faráři Mohaplovi, vyslána deputace do Olomouce – Josef Klega, Karel Haladěj a Lipový žádat P. Skalíka. Když farář Ant. Mohapl vše to viděl, chtěje dokázati, že nepracoval pro sebe, nýbrž pro obec zažádal na patronátě náboženské matice o jinou faru.

Počasí

Počasí na podzim a v zimě až do vánoc bylo velmi mírné, jak od mnoho let již nebylo.

Požáry

V roce 1911 bylo ve farnosti více požárů, jako nikdy dříve, v Hrabové dva (Švrček, Dorda). v Hrabůvce tři (Očko, Lajdolf, Pešat).

Zánik německé školy

V roce 1911 přestala v Hrabové existovati německá škola a sice z toho důvodu, že Schulverein školu nechtěl přijati, leč pod podmínkou, že ti, kteří je dosud subvencovali, budou jim dále subvencovati. – Což však odepřeno proto škola zanikla.

Arcibiskup Olomoucký Kardinálem

Na podzim jmenován arcibiskup Olomoucký Dr. Fr. Sal. Bauer kardinálem zároveň s arcibiskupem Vídeňským Dr. Náglem.

Katolický sjezd v Olomouci

V srpnu roku 1911 odbýván v Olomouci velkolepý sjezd Katoliků českoslovanských. Účastníků čítalo se 40 000. Z farnosti zdejší bylo účastníků kolem 60 (Hrabová přes 30 Hrabůvka přes 20)

A.D.1912.

Zima

Jak příjemný byl podzim a mírná zima do vánoc, tak nepříjemná, ba krutá nastala zima po vánocích. Teploměr klesl až na 26° R. Mezitím chýlila se ke konci záležitost fary Hrabůvecké. Farář Ant. Mohapl obdržel faru na patronáte náboženské matice v Paršovicích u Hranic a fara Hrabůvecká udělena faráři v Dětřichově Karlu Svárovi.

Nový farář

Jak velká byla agitace pro P.J.Skalíka pozná se z toho, že téhož dne, kdy byl P. Svára na Hrabůvku byl investován byla, z Hrabůvky deputace – Josef Klega, Karel Haladěj, Fr. Plandor, - v Olomouci u p. J.P. Kardinála Bauera prositi za P. Skalíka. Dne 24.ledna investován dosavádní farář v Hrabové na faru v Paršovicích a P.K.Svára na faru v Hrabůvce.

Administrátor v Hrabové

Administrátorem v Hrabové ustanoven P. Josef Herodek, kooperátor v Hrabové. Dosavadní farář Ant. Mohapl opustil Hrabovou dne 10. února 1912.
Dne 24. dubna investován na faru v hrabové p. Josef Řezáč, kaplan z Val. Klobouk a administrátor Josef Herodek ustanoven kaplanem ve Val. Kloboucích, kamž II. května odešel.

Nový farář Josef Řezáč

Nový farář, Josef Řezáč, nar. 5.června 1873 ve Vrchoslavicích u Kojetína, studoval na c.k. českém gymnasiu v Kroměříži kdež 1892 maturoval a v Olomouci 1896 byl vysvěcen. Po půl druhém roce ve Vranové Lhotě byl ustanoven koop. v Oujezdě u d.p. P. Jana Pírka, za nímž pak v r. 1908 se odstěhoval do Val. Klobouk a tam pobyl až do svého ustanovení v Hrabové – tedy u jednoho faráře – 15 roků. Když Hrabovou, vlastně poměry poznal, zželelo se mu odchodu z Klobouk. Ve světě nic dobrého o Hrabové neslyšel, ale takového, co ho mohlo zarmucovati, dosti a dosti. Ve faře viděl vše zubožené, z venku odrané hrozně, okna připevněna motouzem, dvéře odstávající a všude plno myší, takže hned první dny s úspěchem užil svého umění mysliveckého a myší střílel v kuchyni za kredencí. Kostelíček snad památného slohu působil zdrcujícím způsobem. Černý, dřevěný, a trochu-li se dalo do déště, bylo nutno zvláště ze sakristie vodu hadrami vymačovati. Co se týká farníků, takřka ignorovali svého faráře při jeho instalaci 9. května 1912. Starosta p. Staněk Ludvík svolal - dle jeho řeči – výbor, aby se umluvili, jak uvítati. A sl. výbor 7 proti 5 hlasům se usnesl – neuvítati. Nového tedy ignorovali, aspoň starému faráři, když odvážel své nářadí – zvonili umíráčkem z obecního hřbitova. Známka nejen slabého uvědomění náboženského, ale i - pokleslých mravů. Farář hned po svém příchodu učinil návštěvu hlavnímu činiteli v obci, - nadučiteli p. F. Bartoníkovi a ujistil ho o své nejlepší vůli. Nadučitel souhlasil s přáním vzájemné shody – ale na třetí den od účasti při instalaci dítky zdržoval nařízením, že musí býti ve škole. Ač byla ten den zároveň visitace, měla škola vyučování, z důvodu, jak nadučitel se vyjádřil, že je třeba v roce při jiných nějakých příležitostech dáti prázdno.
Dobře vychovaní lidé dle soudobých zvyků si oplácejí návštěvy. P. nadučitel to neučinil. Je z Rokor.
Tak i škola nepotěšila velice nového faráře, který měl pak pěknou příležitost také kapsu vyprázdňovati. Nejprve se dostavila s účtem mistrová Pazourková z Vítkovic. Farář prosil administrátora P. Herodka vzhledem k tomu, že se mají na faře prováděti důkladnější opravy, aby aspoň světnice dal vylíčiti, protože v nich nebylo lze se ubytovati. P. Herodek zavolal malíře, který za docela jednoduchou malbu, za kterou jinak se neplatí více než 7 – 8 K žádal 30 K – celkem 118 K. Nebylo smlouvy a musilo se vyplatit. Na druhý den přinesl účet rolník Lička na 138 K, v němž práce podzimní zahrnuty obnosem 56 K. Miller z Hrabůvky za oves k setí 75 K, za viku 9 K a zemáky 25 K. Přitom rolník Lička potěšil faráře, že moc z toho nesebere protože je pole vypleněno, p. farář Mohapl prý hnůj odprodával. Proto prý mohl seti jen oves a viku. A skutečně, v červnu pole se nezelenalo ovšem, ale zarudlo ohnicí. – tak, že bylo nutno celou tu úrodu zaorati a pole nechati ležeti ladem. Pole prý je dobré ale třeba ho upravit. Pokud lze již prvním rokem se o to farář přičiňoval nešetře nákladu. –

Kooperátor P. Jakub Vymazal

(30.7. ustanoven do Skřitova u Hradce. 1.5.1914 vyžádal si dovolenou a 3.5. těžce onemocněl. Zemřel u sestry v Měrovicích 3./III 1925 Nar. 30/IV 1880 Účastnil jsem se pohřbu)

O 1. srpna 1912 jest ustanoven kooperátorem v Hrabové v.p. P. Jakub Vymazal, dosud kooperátorem v Novém Hrozenkově, rodák z Měrovic u Kojetína. Pobyl v Hrabové do 1. dubna 1913, kdy se stal zatímním kooperátorem v Morkovicích. Odešel jen s malým uzlíčkem, nechav si všechny věci zde, až dostane místo stálé.

V roce 1912 byly při příležitosti vyfaření Hrabůvky provedeny na kostele i faře mnohé opravy, které zvláště na faře se hodně protahovaly. Na kostele dána cínová nová báně na věž, věž částečně znova šindelem pokryta, zvonice nad sakristií (Dachreiter) / pozn. světlík celá znova pokryta, jakož i boky kostela až po střechu a sakristie.Také okna od jihu dána nová. Na faře: nová omítka celé budovy, i přilehlých staveb hospodářských, nad chlévem střecha i podlaha nová. Okna dole u světnice i nahoře od dvora a zahrady rovněž nová, práhy a veřeje při vchodu do fary a u kuchyně, i dvéře. Při tom opravili sporák, tak že kachle se daly nové i plotny, atrouby zaflikovaly. Z kachel starých upraven kotel v síni, kotel měděný sjednán nový. Do světnice nahoru ode dvora dány nová kamna. Kol farské zahrady i hřbitova pořízen nový plot z primitivních neostrouhaných latí. –

Prohlédl jsem při visitaci kan. 10. června 1913 Fr. Špička, decanus M. Lubojacký, conc.

- Dne 21./7. byl odp. prob. Dr. Stojan, jako předseda kostelní jednoty Hrabůvecké, v Hrabůvce, aby se súčastnil jednání mezi jednotou a obecním výborem o skoncování rozepří, týkajících se dluhů při stavbě kostela vzešlých. Při té příležitosti zavítal do Hrabové a prohlédl si kostel. Karel Svára,farář v Hrabůvce, František Mikeska, Antonín Místecký, katecheta z Val. Klobouk Dr. Ant. Cyr. Stojan, poslanec a probošt Kroměřížský Vyjádřil se. že to může býti památka, ale dům Boží, že to není. Měl dojem, jako by stál někde na ostrově „Cejloně“ –

Změna varhaníků

Studenský /stal se varhaníkem v Porubě 1/6 1914

Počátkem října, následkem různých pletek, vzdal se varhaník p. Ant. Studentský z Poruby svého úřadu. Pletky vznikly z příčiny nastěhování se jeho do rodiny obchodníka Lipiny a byly projednávány i v obecním výboře. Varhaník chtěl soudně zakročiti, ale prý na prosby Lipiny od toho upustil. Odstěhoval se domů do Poruby, kdež čeká na varhanictví.

Číž

Hned na druhý den po jeho odchodu přihlásil se p. Číž Al., z Šenova. Pravil, že ho poslal pan Marhula, který však prohlásil, že mu ani nenapadlo, že on psal jinému.

Stavba kostela

Koncem roku navrhl farář obecnímu výboru, aby byla společně podána žádost o subvenci na stavbu. Bylo o tom jednáno ve výboře 16. listopadu 1913. Na přání p. star. Staňka objednal farář plány a rozpočty z Kyselovi, Hlubočka a Rodějova, aby si mohli prohlédnouti a věc posouditi. Pak se jednalo o tom, zda se má žádost podati či ne! Přitom bylo viděti, jak je mnohý zaslepen a ani Cherub by ho nepoučil! Konečně po dlouhém rokování se hlasovalo. 13 bylo pro, 4 proti (mezi nimi Kudělka, Fogt, Závada Karel a Hranický) Naduč. Bartoník chtěl nehlasovat, ale na upozornění p. Fírka musil hlasovat. Farář pak jednal s arch. Fišerem, který chtěl za 1200K plány zhotovit. Jednání trvá – rozplynulo se jednak neochotou, jednak vypuknuvší válkou.
/R. 1924 13/I dodávám: Vogt před smrtí nechtěl ani slyšeti o p. Bartoníkovi a Němci. Vzpomínal, jak ho využitkovávali: To bylo prý vždycky: Janku zapřahni, pojedem – a hloupý Janek zapřahl a jel – tak to sám často opakoval
Dne 30. Prosince zemřela zde na faře matka farářova pí Marie Řezáčová. Byla převezena do Vrchoslavic.